Mikroregion Pojizeří

V obci se od nepaměti těžil vápenec, a to lámáním ze skály, která čněla přímo v centru obce. Intenzivní průmyslová těžba zde byla zahájena v roce 1896 a skončila až v roce 1973 nenadálým zatopením lomu. Ročně se zde vytěžilo až 20 000 tun vápence, z něhož se vyrábělo vápno ke stavebním i chemickým účelům. Druhá vápenka vznikla v roce 1930 u bývalého zámku a zpracovávala vápenec těžený na lomu Skalka. Její provoz byl ale zastaven již v roce 1935. 

Další surovinou, která se v obci těžila, byl cinabarit, tzv. rumělka. První zmínky o dolování pochází z roku 1625, kdy těžba probíhala pomocí 17 metrů hluboké šachtice a štoly poblíž dnešního čp. 86. Těžba na dole ustala v roce 1634 po smrti majitele dolu knížete Albrechta z Valdštejna. Na krátkou dobu byla obnovena ve druhé polovině 18. století. Odhaduje se, že místní důl vyprodukoval asi 300 kg čisté rumělky.

V Jesenném se také dolovala železná ruda, a vyrostly zde dokonce železárny. V roce 1851 nechal hrabě Rohan prorazit dvě šachty – Adelheid a Kamil. Šachta dolu Adelheid (dnešní lokalita Na Haldě) byla hluboká 38 metrů a těžilo se zde do roku 1873 a znovu v roce 1911. V průběhu první světové války zde bylo vytěženo přibližně 500 tun limonitu. K dalšímu obnovení prací došlo v roce 1940, kdy byla v prostoru Adelheid zaražena nová šachtice hluboká 24 metrů a obě šachty byly v podzemí spojeny překopem. Šachta dolu Kamil se nacházela v prostoru Na Kozině a byla 23 metrů hluboká. Dalším ložiskem železných rud těženým v této době byla lokalita u Vošmendy, kde v letech 1939–1940 vyrostly tři těžní šachty.

V roce 1902 zahájila v Jesenném provoz sklárna Josefa Bachtíka, která se specializovala na tažení skleněných tyčí. Hutě postupně zaměstnávaly až 70 dělníkům a roční produkce se blížila 600 tunám skloviny. Úspěšný rozvoj sklárny však ukončila druhá světová válka. Provoz hutě byl zastaven a na jejím místě byla v roce 1954 zřízena strojní traktorová stanice.

JESENNÝ – BOHUŇOVSKO

Bohuňovsko, jedna ze dvou částí obce Jesenný, se nachází v podhůří Krkonoš a Jizerských hor v nadmořské výšce od 330 do 616 m n. m. Poprvé se v písemných pramenech objevuje v roce 1492 jako součást návarovského panství. Osada se rozkládá v hlubokém údolí řeky Kamenice a je obklopená hlubokými lesy. Od roku 1875 vede po pravém břehu říčky železnice z Tanvaldu do Železného Brodu. V roce 1799 vyrostla v Bohuňovsku železná huť, která téměř sto let zpracovávala železnou rudu vytěženou v okolí.

Jesenný je východiskem výletů do západních Krkonoš i východní části Jizerských hor a procházejí tudy turistické značky a cyklotrasy do Semil, Bozkova, Železného Brodu i Vysokého nad Jizerou. Údolím řeky Kamenice vede Palackého turistická stezka, která směřuje na sever pod zříceninu hradu Návarov a dále do Tanvaldu. Na soutoku s řekou Jizerou v Podspálově se napojuje na Riegrovu stezku do Semil. Vyhledávanými cíli v okolí jsou především zřícenina hradu Návarov a Bozkovské dolomitové jeskyně.