Mikroregion Pojizeří

Rozprostírá se v délce dvou kilometrů v údolí potoka Žlábku, které je obklopeno vrchy Hůrkou na jihozápadě (592 m n. m.), Kolářovým kopcem na jihu (491 m n. m.), Stránskem na severovýchodě (487 m n. m.) a Mákovými vrchy na severozápadě. Především ze Stránska a Hůrky se nabízejí krásné pohledy na obec. Turisté by ve Stružinci neměli minout pamětihodnosti, jako je například zvonice s navráceným zvonem, pomník obětem první světové války, sousoší korunování Panny Marie, sochu sv. Jana Nepomuckého a roubenky a statky, které představují původní vesnickou architekturu. Mezi oblíbená místa k návštěvě patří také upravené okolí rybníka, parčík u základní školy, fotbalové hřiště a tenisové kurty s dětským hřištěm.

Osada Pohoří leží dva kilometry severně od Stružince směrem po proudu potoka Žlábek. Z jejího nejvyššího bodu se otevírá pohled na hlavní hřeben Krkonoš.

Tuhaň se rozkládá severozápadně od Stružince na úpatí Mákových vrchů až pod Zelený Háj k hlavní silnici na Semily. Zdejší zajímavostí je nově vystavěná zvonička u místní restaurace Tuhaňka, ve které je zavěšen restaurovaný zvon z roku 1922.

Bezděčín je osada, která je v dnešní době využívána především k rekreaci, neboť zde žijí pouze tři stálí obyvatelé. Leží jihozápadně od Stružince na jižním svahu hřebene Chotice, odkud se nabízí krásný výhled na Český ráj. Centrem osady je místní kaplička.

Stružinec je kulturně živá obec. Místní spolky pořádají taneční zábavy i bály a mezi novější kulturní akce patří rozsvícení vánočního stromku spojené s vystoupením dětí z místní základní školy. Další oblíbenou akcí je masopustní průvod. Tradiční jsou zde i fotbalová utkání, která se konají na místním fotbalovém hřišti. V průběhu roku v obci probíhají i jiné akce. Informace o událostech a aktuálním dění v obci naleznete na internetových stránkách www.struzinec.cz a na facebookovém profilu Stružinec – oficiální stránka obce.

Stružinec – sousoší Korunování Panny Marie

Kamenné sousoší korunování Panny Marie bylo vytvořeno v duchu novogotiky v roce 1855 nákladem Jana Otmara a jeho manželky Marie. Světle okrový pískovec, z něhož je vyrobeno, pochází s největší pravděpodobností z některého východočeského pískovcového lomu. Jedná se o netradičně monumentální dílo, které se skládá ze soklu s reliéfy světců sv. Anny, sv. Josefa, sv. Floriána a sv. Jana Křtitele a hlavice s vlastním sousoším. Římsa s tympanonem je při okrajích zdobena tzv. kraby. Na čele soklu je rytý nápis: „Sláva budiž Bohu Otci, Bohu Synu stejné moci, Duchu také přesvatému, v sedmi darech bohatému. Buď i Matce Boží chvála od všech tvorů neustálá“. Další nápisy najdeme na soklu vlevo i vpravo.

Sousoší zobrazuje sedící Pannu Marii, korunovanou Bohem Otcem a Ježíšem Kristem. Nad výjevem se vznáší Duch Svatý v podobě holubice.

Dílo vytvořil Antonína Sucharda z Nové Paky, jeden z nejvýraznějších regionálních sochařů 19. století, a je jednou z nejkvalitnějších památek svého druhu v oblasti Semilska. Svou uměleckou kvalitou i historickou hodnotou jeho hranice dokonce překračuje.

Z dalších památek ve Stružinci stojí za zmínku socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1833, která stojí na křižovatce obecních cest do Královska. Socha v mírně podživotní velikosti zobrazuje světce v klasickém ikonografickém pojetí, tj. v kanovnickém rouše a s křížem v náručí. Na dříku podstavce jsou v mělkých oválných nikách reliéfy sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Mikuláše. Římsu zdobí hlavičky andělů.

V horní části obce, vedle obecního úřadu, se za pomníkem obětem první světové války tyčí zvonice z roku 1843, do které se v roce 2022 za pomoci veřejné sbírky a darů občanů povedlo vrátit zvon. Ten byl vyrobený uznávaným zvonařem panem Petrem Rudolfem Manouškem.

Stružinec - Tuhaň

Tuhaň leží u zřídla Hořenského potoka v průměrné nadmořské výši 490 m n. m. Vesnice kdysi bývala zemanským majetkem a zřejmě odtud pocházel rod Tuhanských z Branče, který objevuje v listinách v roce 1399. Po zrušení roboty v roce 1848 se Tuhani podařilo v krátké době tří let vyplatit své pozemky, díky čemuž mohlo dojít k jejímu rychlému rozvoji. V roce 1900 byly v Tuhani čtyři hostince, tři kramářství (obchody se smíšeným zbožím), dva truhláři, kovář, pekař, obuvník, výrobce skládacích metrů, obchodník s máslem, obchod se lnem a semeny a škola. Tuhaň byla sloučena se Stružincem v roce 1960. Zajímavostí obce je nově vystavěná zvonička u místní restaurace Tuhaňka, ve které je zavěšen restaurovaný zvon z roku 1922.

Součástí Tuhaně byla po nějakou dobu i osada Bezděčín nacházející se při soutoku dvou pramenů potoka Václavky, přibližně ve výšce 467 m n. m. Původně zde stávala tvrz a později poplužní dvůr, který je připomínaný roku 1462, kdy byl na žádost Jiřího z Poděbrad uváděn Aleš ze Šanova na dědictví po Janu Košíkovi na Lomnici. V roce 1780 rušila vrchnost některé dvory a část uvolněných pozemků byla připojena k Tuhani. Vznikla tak nová osada Bezděčín. V Bezdečíně se každoročně koná tradiční Bezděčínská pouť se mší svatou v kapli Nanebevstoupení Páně.