Mikroregion Pojizeří

Z Harrachova k prameni Labe a zpět

Harrachov, autor: Milan Drahoňovský

Krkonoše

Poznejte prameniště nejdelší a největší české řeky. Po cestě se nachází mnoho turisticky zajímavých míst a přírodních krás, které západní Krkonoše nabízí svým návštěvníkům.

Harrachov

Harrachov (665 m n. m.) je nejvýznamnějším turistickým střediskem západních Krkonoš. Město leží pod Čertovou horou v údolí řeky Mumlavy. Původní ves byla založena v 17. století s názvem Dörfl, v 18. století byla přejmenována podle majitelů místního panství – Harrachů, což byl český šlechtický rod. Typická pro Harrachov byla sklářská výroba, také dnešní místní sklárna „Novosad a syn“ byla rodem Harrachů založena již v roce 1712 a je nejstarší sklárnou v České republice. Sklárna patřila Harrachům až do roku 1946. Sklárna je návštěvníkům otevřena, v areálu vznikl i pivovar s pivními lázněmi a muzeum skla a muzeum lyžování. Harrachov je znám především díky skokanským můstkům na Čertově hoře, které byly postaveny v roce 1923, mamutí můstek byl postaven v 80. letech 20. století. V současnosti je Harrachov centrem turistiky a zimních sportů, celé území je protkáno množstvím turistických tras, desítkami kilometrů upravovaných a značených lyžařských stop a sjezdových tratí. Mezi turistické atraktivity patří nejen sklárna, pivovar a skokanské můstky, ale také lanovka na Čertovu horu, která převáží i kola, nejvýše položené golfové hřiště v České republice, včelí naučná stezka hraběte Harracha, hornické muzeum a lesnické muzeum Šindelka. Kouzlem Harrachova jsou bezesporu Mumlavské vodopády.

Mumlavský vodopád

Mumlavský vodopád tvoří řeka Mumlava a překonává až 10 metrů vysoké stupně tvořené skalními žulovými bloky. V řečišti lze vidět tzv. Čertova oka nebo také Obří hrnce, tyto prohlubně a ohlazy vznikají pohybem vody a kamínků a mají v průměru až 6 metrů. V zimě vodopád často zamrzá a stává se z něj ledopád. Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda - původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace.

Krakonošova snídaně

Odpočinkové místo s lavičkami, se stolem, poznávacími tabulemi a sezónním informačním srubem správy KRNAP leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. Poetický název je odvozen od legendy, která vypráví, že než se vládce hor Krakonoš vydá na obchůzku celých Krkonoš, snídává právě tady.

Vosecká bouda

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v I. zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n. m. Bouda byla postavena v polovině 18. století a sloužila jako seník, poté přístřešek pro dřevaře a hospodářské stavení. Dříve byla bouda nazývána „Česká“ nebo „Františkánská“ podle mnicha, který zde přebýval. Název "Vosecká" získala podle louky, na které stojí. V dřívějších dobách se bouda nacházela úplně mimo turistické cesty a v jejím okolí se v létě pásl dobytek. Pro turistické účely je využívána od roku 1896. Už v roce 1901 zde bylo zřízeno šest hostinských pokojů a k popularitě chaty přispělo také to, že hrabě Harrach sem nechal vybudovat turistickou cestu z Labské boudy. Provozovala se zde i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova. V zimním období se cesta k Vosecké boudě promění v lyžařskou magistrálu, po které je možné jet pouze na běžkách. Zajímavostí je také to, že Vosecká bouda není napojena na elektrickou síť a potřebná energie je vyráběna pouze dieselagregátem. V současnosti slouží jako turistická chata. 

Tvarožník

Tvarožník je uskupení žulových balvanů, ležící v nadmořské výšce 1 320 m n.m. Nachází se východně od Harrachova na česko-polských hranicích a je jedním z nejznámějších krkonošských kamenů. Svůj název dostal nejen podle svého tvaru, který připomíná „bochník“ tvarohu, ale mimo jiné připomíná i výrobu pověstných krkonošských sýrů.

Pramen Labe

Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras. Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka, a tak se Labská louka stala definitivně českým územím. V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s 26 erby měst, kterými Labe protéká na svém téměř 1200 km dlouhém toku k Severnímu moři.

U čtyř pánů

Rozcestí leží na náhorní planině západních Krkonoš jižně od pramene Labe a Labské boudy. Na rozcestí se původně nacházel hraniční bod čtyř polesí –Harrachov, Rezek, Vítkovice a Krausovy boudy. Dnes na místě stojí dřevěná útulna.

Ručičky

Ručičky (980 m n.) jsou důležitým rozcestím nad Rokytnicí nad Jizerou, ležící nedaleko horní stanice lanovky Horní Domky. Z křižovatky cest se lze vydat do Harrachova – Rýžoviště, na Studenov, na Voseckou boudu či na Dvoračky. Turistům je k dispozici stánek s občerstvením, místo je střeženo sochou dřevěného Krakonoše.


Příloha

Fotogalerie

Mumlava, autor: Jiří Stránský

Mumlava

 
Ručičky, autor: Milan Drahoňovský

Ručičky

 
Vosecká bouda, autor: Milan Drahoňovský

Vosecká bouda

 
Pramen Labe, autor: Milan Drahoňovský

Pramen Labe

 
Tvarožník, autor: Milan Drahoňovský

Tvarožník