Mikroregion Pojizeří

Do sousedního kraje

Rozhledna Jedlová, autor: Matyáš Gál

Lužické hory a Žitavské hory

Poznávejte krásy i u sousedů v Ústeckém kraji, přesto v Lužických horách.

Nová Huť

Nová Huť leží v plochém lučinatém sedle (552 m) při hlavní silnici mezi Svorem a Dolním Podlužím. Již v dobách minulých tudy procházela stará zemská stezka (Pražská cesta) z vnitrozemí Čech přes Rumburk do Zhořelce. V 18. století byla místo ní vybudována nová císařská silnice, která svému účelu slouží dodnes. Samota Nová Huť vznikla v roce 1750, kdy zde byla založena nepříliš prosperující sklářská huť, v 19. století byl postaven nový zájezdní hostinec s hájovnou a hospodářskými objekty, který tu stojí dodnes. Po hřebeni Jeleních kamenů severně od Nové Hutě probíhá linie pohraničního opevnění, tvořená dvěma sledy betonových pevnůstek, vystavěných v letech 1937 - 1938.

Stožecké sedlo

Stožecké sedlo (605 m) odděluje hřbet Jeleních kamenů od masivu Pěnkavčího vrchu. Lidově se často nazývá Šébr, podle původního německého názvu Schöber (= Stožec).

Pětikostelní kámen

Pětikostelní kámen (689m) je vysunutá osamocená čedičová skála. Z úpatí skalky je pěkný výhled přes údolí Lesenského potoka na Jelení kameny, Jedlovou a Tolštejn, do okolí Jiřetína pod Jedlovou a dále směrem k Rumburku. Jméno skály naznačuje, že by odtud měly být vidět věže pěti kostelů nebo kapliček v okolí. Normálně jsou však vidět jen čtyři: ve Studánce, Dolním Podluží, Jiřetíně pod Jedlovou a na Křížové hoře. Pátým kostelem byl myšlen kostel v Kytlicích, ale ten je vidět z místa pár metrů zpátky k turistické stezce.

Ptačinec

Ptačinec je nevýrazné návrší (679 m) na státní hranici s Německem. Jeho původní název Vogelherd (= čihadlo) nejspíše připomíná dávné čihaře, kteří zde kdysi lovili tažné ptáky. Asi 150 m západně od vrcholu Ptačince je nevelká skalka Trojhran (673 m), která již několik století vyznačuje důležité zalomení státní hranice. Na vrcholu je zasazen žulový sloupek česko-německé hranice z počátku 30. let 20. Sstoletí s informační tabulkou. Do  stěn skalky je ale vytesána řada starších znaků a letopočtů. Najdeme zde počáteční písmena tří panství (R = Rumburk, RE = Reichstadt (Zákupy) a Z = Zittau), jejichž hranice se zde dříve stýkaly a podle nichž skalka dostala své jméno. Tyto hranice jsou v okolí dodnes vyznačeny starými kamennými mezníky, z nichž řada již ale byla zničena. Přes Ptačinec vede hlavní evropské rozvodí mezi Baltským mořem a Severním mořem a Evropská dálková trasa E3.

Lesné

Rekreační osada Lesné leží v údolí Lesenského potoka.  Původně tu stál pouze osamělý a četnými pověstmi opředený Lesní mlýn (Buschmühle). V 18. století zde žili většinou dřevorubci a lesní dělníci, lidově se jí říkalo Buschdörfel (= Lesní víska). Počeštěním tohoto jména vznikl po roce 1945 současný název osady. V osadě se dodnes dochovalo několik lidových roubených chalup z 1. poloviny 19. století. Z téže doby pocházející zájezdní hostince dnes většinou slouží jako penziony. Na Lesenském potoce pod osadou je malá Lesenská přehrada.

Tolštejn

Zřícenina středověkého hradu Tolštejn pochází z roku 1337 a stala se oblíbeným turistickým cílem opředeným řadou pověstí o bílé paní, pokladech či loupežnících. Hrad se strategickou polohou sloužil k ochraně cesty z Čech do Zhořelce (Pražská cesta). V průběhu dějin ho vlastnili Vartenberkové, Berkové, Šlejnicové i další majitelé. V roce 1642 hrad Tolštejn oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska.  Od té doby již hrad nikdy nebyl obnoven. Na dvojici znělcových skal je upravená vyhlídková plošina. Kruhový výhled umožňuje pohled na Lužické hory a k severu na Šluknovsko i do Německa. V letní sezóně nabízí hrad kulturní akce, např. Tolštejnské slavnosti (květen), které zahajují turistickou sezónu.

Rozhledna Jedlová

Jedlová je třetím nejvyšším vrcholem Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny. Dnes už zde jedle nerostou. Na vrcholu stojí 23 metrů vysoká kamenná rozhledna, ze které je výhled na Lužické hory, Českosaského Švýcarska, Horní Lužici a v případě jasného počasí Krkonoše, Krušné hory, Český ráj a České středohoří. Svým vzhledem připomíná rozhlednu na Hvozdu. Na vrcholu je také restaurace a pomník německého básníka F. Schillera.

Jelení skála (Konopáč)

Divoce rozeklané skalisko Konopáč (676 m), označované někdy také jako Jelení skála. Z vrcholu skály je pěkný kruhový výhled na okolní vrcholy Lužických hor, ale za jasného počasí je vidět i Ještěd. U rozcestí na jihozápadním svahu Konopáče stály tři zajímavé kamenné sloupy. Přímo na rozcestí byl Třípanský sloup, postavený v místě, kde se stýkaly hranice kamenického, tolštejnského a zákupského panství. Dodnes zbyl jen plochý kamenný podstavec. Na okraji úvozu stojí sloup sv. Jakuba (Jelení sloup). Na vrcholku sloupu byla kdysi pravděpodobně umístěna socha sv. Jakuba, patrona poutníků. Sloup byl opraven v roce 2002. Třetí kamenný sloup (Lesní mezník) byl odcizen.

Příloha

Fotogalerie

Rozhledna Jedlová, autor: Matyáš Gál

Rozhledna Jedlová