Mikroregion Pojizeří

Zámecký park v Lysé nad Labem

Polabí

Zámecký park s krásnými a originálními sochami

Park prošel ve dvou stoletích složitým vývojem. Za třicetileté války byla veškerá zeleň kolem zámku zničena. Teprve F.A. Špork v roce 1696 položil základy zámecké okrasné zahrady - libosadu. Později, inspirován návštěvou u hraběte von Globen ve Valči, začíná po roce 1734 budovat svoji „parádní zahradu" v Lysé. V ní postupně umísťuje sochy alegorií dvanácti měsíců, světadílů, živlů, ročních období, lvů, sfing a jiných plastik, a to do vkusně utvářených prostor a zákoutí francouzského parku. Do dnešní rozlohy - 21 hektarů - park rozšířil až v roce 1744 Šporkův zeť František Karel Sweerts-Sporck. Definitivní úprava parku pak pochází z období po roce 1851, kdy lyské panství přešlo do vlastnictví kněžny Štěpánky Rohanové. Sochařská výzdoba parku je ojedinělým souborem, který je možné srovnat jen s řadami alegorií v Kuksu. Liší se ovšem svým zaměřením i provedením. Zatím co plastiky s Kuksu zobrazují člověka, jeho povahu, ctnosti a neřesti, lyský komplex je obrácen k přírodě a zachycuje do kamene koloběh života a prostředí, které člověka obklopuje. Takto zpracovaný cyklus dvanácti měsíců, ročních období, dne a noci, přírodních živlů a světadílů nemá ve světovém sochařství obdoby (Versailles je vyzdobeno pouze alegoriemi 12 měsíců). Sochy měsíců jsou umístněny ve dvou řadách proti sobě v hlavní osové habrové aleji, na podstavcích, jejichž čtyři zrcadla nesou dnes již nezřetelný německý text. Autorství soch se přisuzuje Františku Adámku staršímu z Benátek. K jeho prokazatelným pracem pro lyský park patří alegorie živlů a ročních dob, umístěné mezi prvním a druhým parkovým parterem. Alegorie ročních dob jsou vyvrcholením celého souboru svojí křehkostí a skladební vyvážeností. Jsou osazeny na hranici prvého parteru, v pořadí (zprava) Léto, Jaro, Podzim a Zima. Na zábradlí tří schodišť, jimiž se sestupuje z prvého do druhého parteru, jsou osazeny další alegorie, tvořené drobnými putti. Výjimku tvoří prostředí schodiště, na jehož vrchní části stojí vpravo Venuše, vlevo Adonis. Slohově se velmi liší od prací Adámka. V dolní části tohoto schodiště je pod Adomisem alegorie Dne (putti se sluncem v oválném štítě), naproti pak alegorie Noci, motivovaná měsíce s hvězdou. Putti již patří k dílům Adámka.

Pravé schodiště zdobí alegorie čtyř světadílů tehdy známých. Vpravo nahoře s rohem hojnosti a lvem je Afrika, pod ní putti s korunou na hlavě, papežskou tiárou u levé nohy a s miniaturou chrámu v pravé ruce znázorňuje Evropu. Vlevo nahoře postava s čelenkou, opírající se levou rukou o luk a stojící levou nohou na ještěru, značí Ameriku (s indiány a aligátory) a konečně pod ním se svazkem orientálních plodů v pravé ruce a s velbloudem u pravé nohy alegorie Asie. Na levém schodišti představují putti živly. Nahoře vpravo na orlu sedící, držící vzdouvající se plášť a pravou rukou se opírající o měch, představuje vzduch. Pod ní stojící soška s mušlí a rybou znázorňuje vodu. Vlevo nahoře putti u nádoby se šlehajícími plameny znamená oheň a pod ní putti s atributy zeměkoule a rýčem znázorňuje zemi. K pracem Františka Adámka staršího z Benátek ještě patří dvojice lvic, lvů a sfing s kartušemi, umístěné ve druhém zahradním parteru.

Druhý parter francouzského parku uzavírá východně od zámku řada šesti mytologických soch - dílo sochaře Ignáce Michala Platzera. Při pohledu od zámku je můžeme představit zprava takto: Zeus - vládce bohů a lidí, Hefaistos - bůh ohně, Artemis - bohyně lovu, Deméter - bohyně úrody a plodnosti země, Gáia - Matka země a Poseidon - bůh moří. Uvádějí se i názvy bohů z římské mytologie - Jupiter, Vulkán, Diana, Pomona, Tellus a Neptun. Autorství I.M. Platzera není sice písemně doloženo, ale sochy se námětem i provedením shodují s obdobnými skupinami, vytvořenými pro Sweerts-Šporkův palác v Praze. Ze stejné dílny pocházejí i alegorie sedmera svobodných umění, z nichž se zachovaly z lyském parku čtyři. S největší pravděpodobností to jsou astronomie, geometrie, gramatika a rétorika. Putti geometrie najdeme na rozhraní francouzského a anglického parku, blíže sochám živlů. Za ním severním směrem je alegorie astronomie. Proti západnímu Benjaminovu křídlu je umístěna alegorie gramatiky a konečně v průčelí čestného dvora je alegorie rétoriky. I když sochařská výzdoba parku není dílem vynikajících umělců, sochy vytvořily české ruce a přes dílčí nedokonalosti v nich ztvárnily kus svého srdce a hřejivého citu.

(text ze stránek města Lysá nad Labem)

V zámku se nachází domov pro seniory.